Zpět na Parties
Disclaimer: U všech Témat pro 2010 jde zatím o first draft, tedy pilotní, hrubé a předběžné na(d)hození k diskusi. V žádném případě není zatím vycizelováno do úrovně (politically) defendable position paper. To (snad) až po 2011+ .
Co je mediálně dosti dobře pokryto, je skutečnost, že systém stavebního spoření (=Bausparen nach deutscher Art) funguje jen díky tomu, že se od 6-10 milionů (jak se to vezme) nedobrovolných daňových poplatníků českého státu vybere zhruba 14 miliard povinného daňového inkasa (ročně to teď klesá asi o miliardu) a ty se přerozdělí formou tzv. státního příspěvku 5,3 milionům dobrovolných tzv. spřátelených klientů systému. Systém takto dosud zakumuloval něco přes 400 miliard, z čehož asi 70% jiným klientům (asi 3/4 milionu) půjčil za úrok zhruba dvojnásobný, než vyplácí střadatelům. Z toho půjčování dovozuje systém svou legitimitu, poprvé to českým politikům přijel vysvětlit jakýsi německý ministr někdy kol 1992.
Co je tematizováno podstatně méně je skutečná režie systému a její financování. Z výročních zpráv stavebních spořitelen a jejich asociace se nechá zhruba vyčíst:
Co by byl bonbónek pro bulvár, který tak rád zkoumá půlmilionové platy pánů Romana, Žaludy apod., že podle výroční zprávy největší stavební spořitelny je průměrná mzda jejího člena představenstva dvojnásobná, tedy převyšuje 1 milion měsíčně (38M pro 3 lidi ročně). Takže, díky limitům na sociálně-zdravotní daň zdegresivňujícím tzv. rovnou daň, lze předpokládat, že předseda představenstva od února počínaje daní jen 15%ní sazbou, zatímco 90%+ zaměstnanců vystačí do prosince se sazbou přes 30%.
Zpět na Parties